úterý 19. června 2018

Clara cestuje | MILÁN


Po několika měsících, vlastně po celém semestru a zkouškovém, se opět hlásím zde na blogu, se spoustou nápadů a hlavně tím ztraceným elánem a nadšením pro psaní. 
Dnes se mrkneme na mou mini dovolenou, kterou jsem podnikla s přítelem o Velikonocích. Původně jsme měli navštívit Amsterdam, ale vzhledem k finanční situaci jsme se rozhodli pro Miláno, kam byly letenky za pár korun a ubytování, které jsem zařizovala přes Airbnb bylo rovněž za hubičku. 

Dovču jsme podnikli během Velikonoc a strávili jsme tam celkově 4 dny. Já jsem se určila jako hlavní plánovač celého výletu, takže každý den probíhal v mé režiji a abych pravdu řekla, některé věci by se mi hodilo vědět ještě než jsme vyjeli, ušetřili bychom spoustu času. Moje jediná velká obava byla o počasí! Vyloženě jsem nechtěla aby nám to celé propršelo, ale bohužel počasí si neobjednáte, takže když jsme přistávali na letišti v Bergamu, zastihla nás bouřka, docela dost lilo. No a než jsme dojeli do centra Milána, obloha byla jako vymetená, za což jsem byla neskutečně ráda. Po našem příjezdu jsme hned vyrazili do města obkouknout kde co je a trochu se pro ty další dny zorientovat. Večer jsme hned šli někam na pizzu, to byl základ. Našli jsme malou rodinou restauraci, kde mi dokonce udělali pizzu ve tvaru srdce aniž bych o ní požádala. Jsou prostě hrozně milí!

Další den, který jsme měli celý jsme měli v plánu navštívit katedrálu (Duomo di Milano), ještě předtím jsme si udělali procházku v okolí centra, kde jsme narazili na úžasné muzeum (uvnitř jsme nebyli, ale ta stavba stála za to), prošli jsme jeho okolí a pokračovali dále. 


Někdy kolem poledne jsme dorazili k pokladně katedrály. Museli jsme si vzít číslo a počkat až vůbec budeme na řadě, což trvalo asi třičtvrtě hodiny a 130 lidí před námi. U kasy jsme požádali o vstupenku, která v sobě zahrnovala vstup do katedrály, vstup na střešní terasy, vstup na archeologické vykopávky pod katedrálou a vstup do muzea. Na vstupence stálo, že platí 72 hodin, což mi přišlo trochu moc, ale záhy jsem pochopila proč. Na každou položku na vstupence si totiž musíte vystát neskutečně dlouhou frontu! Jen u vstupu do katedrály jsme stáli hodinu a třičtvrtě, na terasu jsme stáli hodinu a půl dlouhou frontu. Tyhle dvě věci nám zabraly celé odpoledne, nehledě na to, že když jsme se pak chtěli jít najíst, tak nikde neotevírali dříve než v 7. Takže ke konci dne jsme končili naštvaní a hladoví :D 



Dokud bylo ještě světlo, navštívili jsme hrad "palác" Sforzesco, prošli jsme přilehlé zahrady a odmítli milión pouličních prodavačů všeho možného. Nakonec jsme si udělali vyhlídkovou jízdu tramvají přes centrum až na ubytování. Večer jsme naplánovali co budeme dělat další den a padli jsme únavou.

Jelikož jsme měli stále tu dlouhoplatící vstupenku, vydali jsme se do muzea, ve kterém jsme se schovali před deštěm, navštívili jsme mořské akvárium a spoustu dalších památek, které byly volně přístupné veřejnosti (vznešený výraz pro to, že to bylo "zadarmo"). Dali jsme si k obědu těstoviny v rodinné "těstovinárně" a pokračovali v objevování krás města. 

Co se týče obchodů a módy, která je pro Milán typická, tak jsem bohužel nenavštívila žádný obchod s módou, už jen protože by na mě určitě všichni koukali, co to tam přišlo za šmudlu. Jaký obchod jsme ale navštívili byl nějaký třípatrový obchod jen se sladkostmi, kde bylo na co jste si vzpomněli. Každý jsme si něco koupili, já teda něco co jsem u nás nikdy neviděla. A další typické obchody byly ty se suvenýry, kam jsme pochopitelně museli. 

Co mě velice překvapilo, byly poštovní známky, které se daly sledovat na internetu. Nalepíte na pohlednici a pak už jen sledujete jestli pohled opustil zemi a je na cestě k adresátovi. Použila jsem i aplikaci České Pošty "Online pohlednice" kam vložíte svou vlastní fotku, napíšete nějaký vzkaz, vyplníte adresu, oni to v ČR vytisknou a pošlou jako normální pohlednici. Tyhle pohlednice přišli všem snad do tří dnů, a moje super vystopovatelné přišly až po třech týdnech, co už jsme byli doma... Nápad super, ale ta doba! 

Abych to shrnula, pokud uvažujete nad tím, kam na dovolenou ať už v létě nebo jindy, nebo chcete právě do Milána, tak bych ho všem určitě doporučila! Jen musíte mít trochu hroší kůži už jen kvůli všudepřítomným pouličním prodejcům a v létě hlavně vůči davům turistů (podle mého jsme na tom o Velikonocích byli s počty turistů ještě dobře). Pokud máte rádi kulturu a památky, tak určitě neuděláte chybu. Kromě těch profláknutých míst existuje hromada památek, kde se ani nevybírá vstupné, po městě je rozsázeno spousta kostelů, zřícenin a jiných památek, které se dnes už ani nevyužívají, a tak můžete poznávat i mimo turistické zóny, kde teda žádní turisti ani nepáchnou, protože o nich nepíší v průvodci. Nejlepší je otevřít si mapy (ať už mapy.cz nebo google mapy) a různé kostely a památky si vytipovat. Na mapách jsou označeny a mnohdy jsou u nich i fotky, takže víte jestli Vám stojí za to se na ně jít podívat. Pokud nehledáte nóbl ubytování, tak se spokojíte i s nějakým pokojíkem přes Airbnb, letenky si kupte ty nejlevnější co jen jdou a můžete mít výlet nebo dovču, která se vleze do rozpočtu. 

Doufám, že si z tohohle mišmaše něco odnesete, nebo že si o tomhle městě alespoň něco více zjistíte a třeba se rozhodnete pro dovolenou právě zde :)

Galleria Vittorio Emanuele


Duomo di Milano - terasy

Castello Sforzesco di Milano


Mírový oblouk


1 komentář:

  1. Juuuuu ♥ Klárčin blog žije! I když už jsme měli naši foto schůzku a já tak mohla fotky vidět s předstihem, tak jsem se stejně těšila na článek! ♥ A tyjo, fakt mě šíleně překvapilo to, že může člověk sledovat ty známky, to je ultra hustý (pohled nakonec dorazil, což je podstatné, je mi fuk, že šel dlouho)! :)

    EnthusiasTer

    OdpovědětVymazat