neděle 7. ledna 2018


Možná jste si už všimli, že když se otevře tenhle blog, tak na Vás hned v úvodu vykoukne prdící mops. A proč taky ne. Zbožňuju mopsíky, když je vidím venku rozzáří mi celý den, takže proč si nedat na blog něco co mě dokáže vždy zaručeně rozesmát.

Ze začátku jsem ani žádný článek psát nechtěla, jelikož nerada publikuji články, ke kterým nemůžu připojit nějaké vlastní fotky. Jenomže sama nevlastním mopsíka, ani jiného psa, ale je to můj vysněný pes a já se chtěla s touhle mojí velkou láskou podělit, takže Vám jen popíšu jak strašně moc tohohle psa chci a jak jsem jím posedlá.

Do mopsího plemene jsem se zamilovala někdy před třemi a půl roky, kdy jsem se dívala, asi po milionté, na "Man In Black", kde hraje mops Frenk (užvaněný a děsně otravný pes, ale cool). Nikdy se mi nějak zvlášť nelíbil, ale stejně jsem rozjela google a koukla na nějaké fotky tohoto plemene a naprosto se zamilovala. Většinou jsem se setkávala s názory, že tento pes je tak moc škaredý, až je vlastně pěkný. Ale on je pěkný sám o sobě. Tedy abych to tak řekla, každý pes je pěkný, ale každý preferuje jiného atd, atd...

Nejprve mě na něm upoutala jeho povaha. Jak se říká: "Jaký pán, takový pes". Tenhle pes je takové malé, líné prasátko, které čas od času někde sebere energii na věci, které byste do něj ani neřekli. Abych to co nejlépe vystihla: hrozně moc obdivuji a zbožňuji psy jako jsou Husky, Aljašský malamut atd... ale opravdu nejsem ten typ člověka, který by těmto psům dopřál pohyb a aktivity, díky kterým by byli šťastní. Jsem jako mops. Mám ráda své pohodlí, přiměřený pohyb, ale někdy mívám záchvaty aktivity, kdy bych mohla zdolat i Everest (nebo v mém případě kopec, vedle kterého bydlím). Proto se s mopsíky ztotožňuji a byl by to ke mě ideální společník.

Pokud bych ho měla popsat z venčí, tak se mi strašně moc líbí ten malý zakroucený ocásek, který velmi nápadně připomíná prasečí. Jejich obličej navíc vypadá jako by permanentně cítili vinu za cokoliv co udělají, ale naopak, když se trochu rozjaří a vydají energii, tak ze sebe vyloudí i něco co se dá s klidným srdcem nazvat jako úsměv.

Jak jsem už říkala, mops je pes, který mi vždy vykouzlí úsměv na tváří, proto sleduji plno stránek, jak na facebooku, tak na instagramu, kde se můžu blažit samými mopsíky. Pokud jdu po ulici a náhodou potkám mopse, tak mám hned úsměv na tváří a úžasnou náladu na celý den. Takhle na mě jednoduše působí a já doufám a věřím, že jednoho dne bude tenhle pejsek můj.

A co vy ostatní a vaše oblíbená plemena? :)





úterý 5. prosince 2017


Kniha jak obraz duše? Knihy jsou, podle mě, snad ten nejlepší dárek, který můžete někomu darovat. Někdo by řekl, že je to univerzální dárek, když nevíte co, koupíte knihu a darujete ji. No... jako univerzální dárek by se jistě dalo považovat něco jiného, ale kniha určitě ne. Když někomu dárek dávám, tak z toho důvodu, že mi na daném člověku záleží a na výběru dárku si rovněž dávám záležet. Pokud ten dárek má být kniha, musím vědět co obdarovaný rád čte, co má rád a celkově bych o něm měla něco vědět a nekoupit první knihu, kterou uvidím. Pak se z toho stává ideální dárek, který určitě vykouzlí úsměv na tváři :)

Pokud se rozhodnete pro knihu, určitě dalším krokem je jí koupit. A v tomhle článku bych ráda představila stránku, kde si knihy můžete pohodlně nakoupit.
Jedná se o stránku BOOKDEPOSITORY . Stránka je anglická, společnost má sídlo v Anglii, ale co je hlavní a co mně nalákalo... poštovné zdarma. Celkově mají knihy za příjemné ceny, některé knihy tam seženete ve velké slevě a levněji než u nás. Mají cizojazyčné tituly, snad ve většině jazyků, dokonce i čeština se tam najde. Pokud ale chcete koupit právě cizojazyčnou, tak na téhle stránce se to doopravdy vyplatí, výběr je široký a ceny jsou prostě... příjemné?

Jestli uvažujete o knize jako dárek, nebo chcete knihu jen tak pro sebe, tak stránku určitě navštivte. Dodání máte do 12 dnů, takže do Vánoc to jistě stihnete a ke všemu se to odehrává vše z pohodlí vašeho domova!




středa 15. listopadu 2017


Konečně se hlásím s dalším článkem! Dnes s něčím odlehčeným, už jen protože mám plno nápadů na články, ale většina jsou to recenze a pořád tady něco hodnotit nechci. Přicházím s popisem mého ideálního dne, jelikož se zrovna nacházím, lépe řečeno dostávám, v období studia, povinností. Několik dnů se už nemůžu zastavit, skoro jako bych měla v sobě nějaký motorek, který se vypne jen když jdu spát. A jelikož mi chybí hodně věcí, které bych dělala ráda, tak jsem myslela, že bych alespoň napsala článek o tom, jak by vypadal můj ideální den.

Hned na začátku musím říct, že mě napadá tolik možností co v jeden den dělat, ale všechny do jednoho dne prostě nenacpu, takže jsem se rozhodla pro 2 takové verze těch perfektních dnů. 


1. Den jen pro mě (škaredé počasí).

- V takový den, kdy vím, že nic nemusím, (učit se, nakupovat, vyřizovat cokoliv) tak si ráda udělám takový self-care den. Hned co ráno posnídám, tak nastoupím do koupelny a po mé pravidelné čistící rutině se vrhnu ke své zásobě masek na obličej a obdařím se. S maskou na obličeji mezitím trochu uklidím co je doma nejvíc třeba, jdu sundat masku a vrhám se na další úžasně relaxující věc, vaření. Ráda si uvařím pro sebe a pro kohokoliv, kdo by si rád dal něco netradičního, protože já musím mít vždy něco extra. Po obědě bych si udělala kafe, zapnula počítač, připravila postel, kam si s kávou zalezu a budu nějakou dobu koukat na videa, možná seriál, přečtu si články na blozích a sama nějaký třeba napíšu. Pak bych si otevřela svou rozečtenou knihu, která nemá nic společného se školou, a četla si dokud nebude tma. Dala bych si sprchu a věnovala se trochu svým nehtům (momentálně by mi taky poděkovaly za nějakou tu péči...), pustila si k tomu nějaký seriál nebo film. A k završení dne bych se na jeho konci šla společně s mamkou, která by přišla z práce, šla koukat na televizi a k tomu jí ohřála můj netradiční oběd.



2. Den, kdy se nezastavím.

- Naopak také miluju dny, kdy celý den něco dělám. Například když v jeden den mám program od rána do večera. Kolikrát mě doma zaúkolujou, že musím jít něco koupit, vyzvednout, zařídit... Na to si většinou beru dopoledne, doma si sním oběd a hned zase běžím. Třeba zrovna za kamarádkou, kde strávím příjemný čas, kdy pokecáme o všem, na něco kouknem a hned to okomentujem a zkritizujem (někdy klidně během filmu). Od kamarádky zase běžím třeba za přítelem, se kterým miluju dělat sportovní aktivity, i když to už zas moc rád nedělá on, nebo se jít projít. Procházky jsou super za skoro každého počasí, horko mě zabíjí, proto v něm nic moc nedělám a těším se na chladnější dny. Po procházce jdeme domů, ukuchtíme večeři a pak do sebe jen dlubeme a většinou se nasíráme, no zkrátka idylka (ano idylka... je to strašidelně pěkné). Když bych zrovna netrávila čas s kamarádkou, určitě bych ho strávila s mamkou. Buď doma nebo někde na kávě. 


Určitě mám ještě hodně věcí, které bych ráda zařadila do svých ideálních dnů, ale bohužel ten den má jen 24 hodin. Každopádně dny se mění pořád a tohle je jen takový výtah z toho co by mohlo formovat můj ideální den. 

A co Vy ostatní, jaký je Váš perfektní den?